Zapomenuté mezníky
Zapomenuté mezníky
,,Stával tam patník, takový divný, byl celý nahnutý. A kolem se báli chodit skoro všichni, kdo tudy šel, furt se křižoval a ohlížel,“vzpomínal pan Vondrák z Plzeňska. Hovořil o „svém“ mezníku, stojícím kdysi na Domažlicku.
Umisťování mezníků(hlavně v dobách středověkých) doprovázeno i nějakou tou podívanou pro chtivé publikum. Třeba byl u nového kamene zmrskán odsouzenec, výjimečně i popraven, aby si lidé pamatovali, kde má tento důležitý ukazatel stát, pokud by došlo k jeho přemístění či zničení. Každý stařešina pak věděl, že to je tam, kde tenkrát dostal pětadvacet na holou pan X, protože kradl slepice.
Vlastimil Polák ze severních Čech slýchával zajímavé příhody přímo od svého dědečka, byl cestářem. Rodina se přestěhovala ku Praze, ale vzpomínky se vyprávějí dodnes. Když se prý za první republiky modernizovaly silnice, některé již nefunkční mezníky byly posunuty. Pod nimi byly nalezeny různé úlomky zvířecích kostí, medailónky, plíšky, kamínky a zpuchřelé tkaniny. Někdy bylo až podivné, v jakém zachovalém stavu se drobnosti nacházely. Vkládaly se zřejmě pod kameny, aby jim zajišťovaly klid. Manipulace s mezníky byla trestána velmi přísně, neboť se jednalo o falšování hranic pozemků. V jednom zákoně se psalo:,, Kdo ničí kameny hraniční a hráze rybníků podkopává, propadá podle práva hrdelního a uznalosti soudce ztrátě hrdla, je-li škoda veliká.“
V obci Láz (ve středních Čechách) se ještě na počátku dvacátého století vyprávělo o horníkovi, který docházel denně do města pracovat ve stříbrných a rudných dolech. Aby si zkrátil cestu chodíval přes obecní pastviny. Jednou ráno potkal poskakující světélko a zaslechl dutý hlas:,,kam dám,kam dám?“Polekaný havíř houkl:,,Kdes vzalo,tam zase dej!“Světélko zhaslo a ozvala se tichá kostelní hudba. Muž upaloval k městu, strachy se vůbec neohlížel. Jednalo se o duši nešťastníka, který během svého života přenášel po nocích mezníky, ani po smrti nenacházel klid.
Zvláštními kameny byly milníky, osazované při silnicích, protože jízdní pošta účtovala podle ujeté vzdálenosti tři krejcary za jednu míli. Například mezi Prahou a Vídní stály milníky od roku 1750.
Sláva zajímavých kamenů zmizela, u cest je nahradily plastové průmyslové výrobky, krasavci s reflexními odrazkami. Pozemky jsou pečlivě zakresleny v katastrálních mapách, zapsány na úřadech. Je to účelné, moderní, přesné, ale žádnou romantiku nehledejte, natož odlesky magických rituálů dávných časů.